staří lesníci se v hrobě otáčí.... ANI NAHÁ, ANI OBLEČENÁ
A opět se začíná mluvit o Národním parku Sumava.Osobnosti na3eho kulturního života herci, zpěváci, spisovatelé předaly zástupcům ministerstva životního prostřeí petici za takový zákon o Národním parku Šumava, který by mimo jiné dále rozšířil území pro divočinu a zamezil nevhodné zástavbě. Petice s šedesáti tisíci podpisy žádá poslance a senátory, aby takový zákon přijali. Samozřejmě, že všem "petičníkům" leží na srdci ochrana šumavské přírody. Chtějí, aby území ponechané přírodě bylo alespoň na 30% národního parku s cílem do roku 2030 mít divočinu na polovině parku. V petici její signatáři říkají, že krásná a divoká příroda NPŠ je naším národním přírodním pokladem a dědictvím, tejně jako korunovační klenoty a Národní divadlo. S tím nelze nesouhlasit, ale je třeba také dodat. Národní divadlo nenecháváme napospas přírodě(větru, dešti, mrazu), ale stát vynakládá nemalé prostředky na jeho opravu. Příroda by nám Národní divadlo zdevastovala.
V Národním parku Šumava se také odjakživa také hospodařilo, což vám potvrdí každý lesák. Ovšem posledních 20 let je snaha nechat hospodaření přírodě. Začalo to kůrovcovou kalamitou, která začala šumavskou přírodu nekompromisně likvidovat. Bylo řečeno, že si příroda sama pomůže. Zatím má veliký náskok kůrovec, který docela spolehlivě mění zelenou Šumavu na hnědou pustinu.
Senát Parlamentu ČR měl na programu novelu ochrany přírody, která by měla zavést nová pravidla o národních parcích. Petice, která chce udělat ze Šumavy divočinu tak nebyla výkřikem do tmy, ale měla přesně mířený cíl. Požadavek ekologů na uzákonění bezzásahových zón na polovině území NPŠ vzal Senát jen na vědomí. Nepodpořil jej, ale ani neodmítl. Ani nahá, ani oblečená.
Snahy ekologů odmítl senátor Jan Látka z Domažlic. Podle jeho slov by lesy na Šumavě neměly být místem pro experimenty ekologických aktivistů.Požadavek na rozšíření bezzásahového územína polovinu parku do roku 2030 je unáhlený, riskantní a neopodstatněný. Varoval. že by tento experiment mohl být destabilizační i s ohledem na působení kůrovce.
I další senátor Jiří Oberfalzer, místostarosta v Králově Dvoře, řekl, že tento požadavek odporuje dalším základním funkcím parku, jako je poznávání, turistika a rekreace.
Senátor, starosta Božího Daru Jan Horník, upozornil na to, že je třeba bránit se zdravým rozumem proti nesmyslným nárokům ochranářů. Podle něj se nedá dělat ochrana přírody z Prahy, z ministerstva či z vysokých škol.
Naopak petici signatářů podpořil novopečený senátor z Plzně, tvůrce televizních večerníčků Václa Chaloupek. Podle jeho vyjádření má bezzásahovost význam a divočina uprostřed Evropy má smysl.
Otázky dalšího vývoje NPŠ se v senátu diskutují už mnoho let. Připomeneme si některé myšlenky a názory exhejtmana RNDr. Jana Zahradníka. V říjnu 2005 jako hejtman Jihočeského kraje v senátu řekl, že na Šumavě probíhá experiment, jehož výsledek nikdo nemůže předpovědět a co je hlavní, není žádná konkrétní osoba za něj odpovědná! V bezzásahovém režimu necháme ty nejkrásnější šumavské lesy sežrat kůrovcem a uschnout, aby tady vzniklo něco, s čím bude ve vědecké obci spokojenost. Ovšem nikdo neví, co tam vznikne, Jen od ekologů a ochranářů slyšíme, že les si pomůže sám. Zatím nikdo přesně neodpověděl, zda tento experiment neovlivní dlouhodobé vodohospodářské podmínky Šumavy, které zpětně ovlivní vývoj nových porostů. Jak se projeví změna zalesnění vrcholových partií Śumavy na četnosti výskytu povodní v podhůří? Jak seč tento experiment promítne do života lidí, kteří na Šumavě žijí a chtějí se tam uživit, podnikat a věnovat se svým zálibám? Slova bývalého hejtmana Jihočeského kraje RNDr. Jana Zahradníka neztratila ani po 11 letech nic na své aktuálnosti.
Vzpomínám si na setkání s bývalým starostou Horské Kvildy Eduardem Honesem, který býl tělem i duší tím pravým nefalšovaným šumavským lesákem. Pro něho byl suchý les mrtvým lesem a obrazem zkázy. Pokaždé zdůrazňoval, že v lese se musí hospodařit a proti kůrovci bojovat.
Zatímco se bude asi ještě dlouho diskutovat, zda divočinu a Šumavě ANO nebo NE, zákazy ochranářů pro i tu sebemenší investici v Chráněné krajinné oblasti Šumava dostávají zelenou. Své zkušenosti mají starostové šumavských obcí. I když seženou peníze z evropských fondů na velmi zajímavé investice, které například nabídnou nové poznávfací možnosti turistům, tak jejich snaha skončí na zamítavém stanovisku ochranářů. Na české straně Šumavy se budeme přetahovat o to, zda mít, nebo odmítnout divočinu, nebudeme povolovat nové turistické stezky, stavby horských hotelů, necháme hnít kvalitní dřevo nebo jako potravu pro kůrovce, a zatím naši sousedé na bavorské straně budou dělat vše pro turisty.
Kdo ba neznal z návštěvníků a turistů bavorské Šumavy Velké Javorské jezero s tradiční restaurací Aeberseehaus, kde jste si mohli v letní sezoně půjčit loďku. Kolem jezera se můžete bez strachu z ochranářů procházet. Ročně javor navštíví přes půl milionu návštěvníků. V současné době ten starý dobrý Arberseehaus mizí a na jeho místě vyroste nový hotel. Otevření je plánováno na říjen 2017. V této souvislosti si položme otázku, zda něco takového by prošlo na české straně Šumavy. Dovolím si tvrdit, že je to zcela nemožné. Bavorští sousedé sio uvědomují, že Šumava musí sloužit turistům a musí jim nabídnout perfektní servis.
Sami sebe se zeptejme. Budeme jezdit do české šumavské divočiny nebo na atraktivní místa Šumavy s dokonalým servisem na Bavorské straně? A kam raději vyrazí SIGNATÁŘI PETICE o rozšíření bezzásahových míst v Národním parku Šumava?
Napsal Josef ŠESTÁK - Rozhled 13/2016
SETKÁNÍ NA PODPORU OTEVŘENÍ STEZKY K MODRÉMU SLOUPU LUZENSKÝM ÚDOLÍM.
Přes 200 turistů a příznivců zpřístupnění stezek a míst na Šumavě, jejichž procházení bylo před vybudováním železné opony a po jejím pádu ochranářským zákazem vstupu samozřejmostí, přišlo na Březník spontáně vyjádřit svůj nesouhlas s uzavřením historické stezky Luzným údolím a dalších nesmyslně pro turisty zapovězených šumavských lokalit.
Neodpodstatněnému vytváření rádoby divočiny uprostřed Evropy, které znamená další rozšiřování území pro turisty na Šumavě zakázaných, řekli své NE účastníci setkání z české i bavorské strany hranice 18.7.2015 na Březníku
Nejprve ochrana rostlin, pak tetřeva, po uschnutí lesa napadeného kůrovcem nebezpečí požáru a nakonec opět kvůli tetřevu, který si najednou oblíbil torza holých kmenů, názorně dokladují záměrně vytvářené argumenty PRO ZÁKAZ CESTY LUZENSKÝM ÚDOLÍM.
Pan Emil KINTZL vyznačoval cestu k Modrému sloupu již třikrát. A třikrát musel značení zase sejmout.....
Dočkáme se toho, že se to POČTVRTÉ konečně podaří ?
Přátelé, přijďte všichni !!!
I živočich člověk potřebuje ochraňovat, kritizuje Zeman zákon o Šumavě
15. září 2014 13:23
Pokud poslanci schválí zákon o Národním parku Šumava, jenž nezmenší bezzásahové zóny, je prezident Miloš Zeman připraven ho vetovat. Na pravidelné pondělní tiskové konferenci to uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Podle Zemana je totiž nutné chránit i „živočicha člověka“ a umožnit tak starostům obcí spolurozhodovat o dění v parku.miloš Zeman si prohlédl kůrovcem zasaženou oblast U Rosenauerova lesa nedaleko Nové Pece v první zóně NP Šumava. Na snímku v doprovodu bývalého ředitele parku Ivana Žlábka ) | foto: Ladislav Němec, MAFRA Pan prezident vyjadřuje přesvědčení, že takzvaná bezzásahová zóna Národníhoparku Šumava by měla být minimalizována, aby byla poskytnuta ochrana živočichovi, který se jmenuje člověk, a aby tedy starostové šumavských obcí měli právo spolurozhodovat o tom, co se v šumavském národním parku bude dít,“ představil po silné kritice správy parku názor prezidenta Ovčáček.Předtím mluvčí uvedl důvody, které k tomuto názoru Zemana vedou. „Za vlády zelených aktivistů došlo v šumavském národním parku k tomu, že byl přeložen pramen Vltavy z původního místa v uschlém lese do místa nového,“ uvedl. Podle Zemana byli pracovníci parku také nuceni předstírat, že uschlé stromy nejsou dílem kůrovce, ale dílem polomů, a museli s vysokozdvižnou plošinou uřezávat kmeny v polovině a pilou simulovat vruby na těchto stromech.„A co horšího, v noci za svitu reflektorů byli nuceni přesazovat sazenice, které se sázely pod uschlé stromy. Poté se naivním politikům, jako byl například Miloslav Vlček nebo Vladimír Špidla za denního světla demonstrovalo takzvané omlazování šumavského lesa, a to za radostného tleskání obou zmíněných politiků,“ pokračoval mluvčí Hradu.Doplnil, že všechna tato fakta již zazněla na tiskové konferenci před časem na Šumavě za účasti bývalých ředitelů národního parku Jana Stráského a Jiřího Mánka. „Za této situace považuje prezident republiky návrh zákona za takový, který příliš vychází vstříc požadavkům zelených aktivistů,“ vysvětlil Ovčáček důvod, proč prezident hodlá zákon vetovat.Zeman rovněž považuje za chybu odvolání ředitele národního parku Mánka a jeho nahrazení „jedním z těchto aktivistů“.Návrh zákona
kritizují i vědci a ekologovéZeman o svém právu veta v souvislosti se zákonem o Národnímparku Šumava hovořil už v květnu (více čtěte zde). Nelíbí se mu, že senátní návrh bezzásahové zóny rozšiřuje na víc než čtvrtinu parku. Navrhovatelé chtějí mimo jiné rozšířit první, nejpřísněji chráněnou, zónu ze současných 13 na 26,5 procenta území parku.Navrhovatelé zákona však současně počítají s tím, že by v první zóně byly možné omezené zásahy, které by vedly k zachování, podpoře nebo obnově samořídících funkcí ekosystémů a k naplnění poslání národního parku.Senát návrh podpořil na konci dubna v prvním kole projednávání. Stalo se tak i přes kritiku vědců, ekologů i ministerstva. Kritici namítají, že zákon by nechránil šumavskou přírodu, kvůli níž byl národní park vyhlášen, a jde proti zákonu o ochraně přírody a krajiny.Norma klade podle kritiků stejný důraz na rozvoj obcí jako na ochranu přírody, čímž se rozchází s principy národního parku. Umožňuje například lovit zvěř všude mimo obce či by usnadnila výstavbu kontroverzních projektů. Zákon navrhuje, aby se v lesích parku hospodařilo jako v komerčních. Zavádí i daňové kompenzace a nerovné finanční náhrady pro obce na území parku (více čtěte zde). ANKETA !!
Měly by se zmenšit bezzásahové zóny v NP Šumava ? ANO 829 NE 1435 ??!!?? Pivovar na Modravě !
Modrava má už i malý pivovar a vlastní pivo. Ale ne díky Bakalovi
18. května 2014 1:00
Šumavskou rekreační obec Modrava "neobjevil" jen Zdeněk Bakala. Učarovala už Karlovi Klostermannovi, který ji využil ve svých románech. Radovan Lyer sem jezdil v dětství se svými rodiči a podlehl jejímu kouzlu také. A to natolik, že si ji zvolil jako svůj domov.
Penzion na Modravě musel splnit řadu předpisů, aby vyhověl požadavkům stavebního úřadu. | foto: Tomáš Dittrich
Modrava leží v centrální části Šumavského národního parku v nadmořské výšce 985 m na soutoku tří potoků, kde vzniká řeka Vydra. Byla, je a bude ideálním výchozím bodem pro turistické poznávání nejkrásnějších míst Šumavy.
Postavit zde něco nového však není pro běžného smrtelníka žádná legrace. "Původní profesí jsem ekonom. Před 13 lety jsme se s manželkou rozhodli dát sbohem rušnému velkoměstu. Začali jsme se věnovat naplno ekologickému chovu krav a na Modravě provozovat dva penziony," popisuje Radovan Lyer začátek svého života na Šumavě.
Pro milovníka piva úžasný pohled, ne? A stoly nejsou opravdu žádný umakart!
Aby mohla v této oblasti vzniknout nová stavba, bylo však nutné splnit obrovské množství podmínek a respektovat tradiční hodnoty dané oblasti. Díky spolupráci se zkušeným projektantem Radimem Huclem se vše podařilo.
"Použití tradičních řemeslných metod a ruční práce vytváří k bydlení jiný vztah. Není to penzion, je to ´rodinné sídlo´. Dřevo vytváří dojem útulnosti. Samo o sobě je dostatečně dekorativní, není nutné zahltit prostor nábytkem. Ani vybavení pro hosty jsme nepodceňovali. Cíleně jsme vybírali prvotřídní řemeslníky, mistry ve svém oboru," říká Radovan Lyer.
Stavba působí celkově moderně a vyrovnaně, má smysl pro respekt k přírodě, a to i v sebemenším detailu. Použití tradičních řemeslných technik vychází z místní architektury. Nebrání se zde ale ani moderním technologiím, například zde bylo patrně poprvé použito tepelné čerpadlo pro chlazení mladiny a kvasných i ležáckých tanků při současné výrobě horké vody. Zařízení by mělo výrazně snížit energetickou náročnost minipivovaru.
Vedle dřeva ze šumavských lesů a české kuchyně tu totiž nechybí ani české pivo. "Většina z nás hledá kvalitní potraviny. Proč tedy nevyužít vlastních zdrojů? Maso, mléko, máslo a další polotovary máme z domácího chovu dobytka. Na Modravě chybělo pivo, tak jsem hledal informace a díky docentu Chládkovi, který vypracoval kompletní projekt, a šikovnému sládkovi Jardovi Koubovi, mohu nabídnout hostům dobré světlé i tmavé pivo plzeňského typu," tvrdí majitel.
A tak uvnitř penzionu najdete hned čtyři varny z Pacovských strojíren. Decentní mosaz zapadá do interiéru restaurace, kde se neponechalo nic náhodě. Klasické stoly od tesaře Alexandra Jíny a židle značky TON nechávají vyniknout úžasným mosazným retro lustrům od Ladislava Ezra ze Štěpánovic u Klatov.
Interiér včetně pokojů pro hosty, kromě moderní kuchyně a varen na pivo, obklopuje dřevěná vazba, pod kterou se opět podepsal tesařský mistr Alexander Jína.
V interiéru převládá dřevo, lustry vyrobila na zakázku firma Ladislava Ezra.
Detail třikrát překládané šindelové střechy z modřínu
"Dřevo má odpradávna duši, ale také antistatické účinky, nevíří prach a udržuje vlhkost od 45 do 60 procent, při které se téměř nevyskytují škodlivé organismy," tvrdí Radovan Lyer.
Tam, kde dřevo nevyhovovalo technickým nárokům, zastoupila přírodní materiál odolná keramická dlažba RAKO imitující dřevo. České moderní obklady jsou i součástí všech koupelen v pokojích pro hosty.
Přírodní kámen zase zdobí fasádu od mistra kamenického Štěpána Jankoviče z Bechyně. Nejen odborníka pak uchvátí šindelová, třikrát překládaná střecha z modřínu od Vladimíra Hlobila z Jeseníků.
Interiér dýchá dřevem, podlaha je však dlažba RAKO s dekorem dřeva.
Prostě na Modravě se potkali lidé, kteří dokazují, že české řemeslo, česká kuchyně (na jídelníčku nechybějí ani hovězí líčka, která proslavil hlavně Zdeněk Polreich) i české pivo mají stále co nabídnout. I v tak "zapadlé" vesničce, jakou je Modrava, kde trvale žije jen pár desítek obyvatel.
Autoři: pro iDNES.cz, Dana Nováčková
O KAVALÍRECH A O ŠUMAVĚ
Jak se MONTEK předvedl . V Sušici podzim 2000.
Je to už hodně let, co od nás odešel pudlíček Body. O tom, jak je člověku smutno, jen když pohlédne na prázdný důlek na přehozu postele a jak se stýská po vztahu, který si se svým čtyřnohým kamarádem vypěstoval, nechci psát.
Protože jsem celý den pobíhala za pultem v Knihkupectví, nemohla jsem si pořídit štěňátko. Náhoda, vstřícnost a dobrá vůle jedné paní chovatelky mi vložila do náruče dospělého pejska, nádherného kavalíra. Neměla jsem zkušenosti se starším psem a tak jsem měla obavy, zda zvládneme, aby si u nás zvykl.
Náš nový přítel byl klidný a po celou cestu mi připadalo, že přemýšlí o tom, co se od něho bude vyžadovat. Po příchodu do našeho domu si vše očichal a na noc se spokojeně stočil do klubíčka do toho správného důlku v nohách naší postele. Byla jsem šťastná a spokojená.
A pak jsme spolu chodili do práce, kde si pejsek vybral své odpočinkové místo v boxu pod pultem a tam hlučně
spal. V prodejně stále zpříjemňovala prostředí muzika populární plzeňské stanice Radio FMp..s. Hrála dosti hlasitě.
Jednou ke mně přistoupil pán a se zájmem se zeptal:" Vám tady spí nějaké zvířátko?" Pozvala jsem ho za pult.
Uteklo pár týdnů a přes všechny pochvaly a lásku jsem viděla, že našemu kavalírkovi stále běhá hlavičkou: Proč
tu jsem a co tady mám dělat? Chytit tu jednu podvyživenou myš na dvoře? Vyhánět kočky ze zahrady? Běhat v neděli po procházkách?
V létě jsme byli pozváni na čajový dýchánek přítelem mého manžela na zámek, který mu byl vrácen v restituci.
Po příjezdu a přivítání s přáteli bylo nutné představit našeho nového pejska. Než jsem si to v hlavě sesumírovala, tak věc vyřešil sám. Noblesně postál, nechal se poplácat po zádech, odstoupil a hostiteli naznačil:" Vy jste Ze zámku H., já jsem Ze zámku L. Těší mne. Máte to tu pěkné a s vaším dovolením se tady trochu porozhlédnu." Jako slídič věděl a chtěl cítit, že v tamním rozlehlém a tichém prostředí se večer prohání kuny a občas přeběhne i liška. Ale co tady v zámecké zahradě dělají slepice?! A tak to začalo. Hnal je! A pěkně do houfu. Slepice kdákaly a běžely ke vrátkům ve zdi a jedna za druhou se bleskovou rychlostí protáhla otvorem do sousedního dvorku. Náš borec za nimi. Dál bylo slyšet jen plácání křídel, kdákot slepic a křik jejich majitelky. Stála jsem a dívala se. Nemělo cenu se to pokoušet svým hlasem přebít. Vše skončilo, když byly všechny slepice v kurníku a já konečně zařvala:" Monteku, ke mně!"
Přiběhl, celý zářil, oči mu svítily a jásaly:" Paničko, už vím, co budu dělat!" . Sehnula jsem se k němu, sejmula mu pírko přilepené na nosíčku, připnula mu vodítko a neposlouchajíc, co se o nás pohoršeně povídá a radí, jsme odešli, lehli si na louce do sluncem vyhřáté trávy a tam jsem se trpělivě snažila svému miláčkovi vysvětlit, že to co chceme aby dělal, už dávno dělá...
Turisté, kteří se těšili, že se po mnoha desítkách let vypraví na hraniční přechod Modrý sloup nedaleko Modravy a tento týden prožili velké zklamání poté, co Krajský soud v Českých Budějovicích zakázal cestu Luzenským údolím, se dočkají alespoň malé satisfakce.
Národní park Šumava jim umožní vydat se na Modrý sloup náhradní trasou úbočím Špičníku. „Neporuší zákony, rozhodnutí soudu, pravidla ochrany přírody, ale čeká je obtížnější a nepohodlnější trasa," uvedl k tomu mluvčí parku Pavel Pechoušek.
Cesta na Modrý sloup byla od roku 1948 veřejnosti nepřístupná, až letos přišel zlom. Ministerstvo životního prostředí jí dalo zelenou a otevření průchodu Luzenským údolím schválily Správa Národního parku Šumava i Správa Národního parku Bavorský les. Jenže tento týden přišel již zmíněný zákaz, kdy soud cestu skrze Luzenské údolí zamítl na základě žaloby Dagmar Kjučukové z Okrašlovacího spolku Zdíkovska a České společnosti ornitologické (ČSO).
Po zveřejnění této zprávy se na ekoaktivisty snesla ze všech stran tvrdá vlna kritiky, ti se ale brání, že si za vše může národní park sám. „Předmětem soudního řízení byla nezákonnost rozhodování Správy NP Šumava, nikoli samotné otevření cesty. To by bylo určitě za řady okolností možné, jak i dlouhodobě všude uvádíme. Předmětem kritiky je ale salámová metoda, kterou správa národního parku a ministerstvo životního prostředí zvolily, protože ta skutečně ochranu tetřevů na Šumavě nezaručí. Také stojí za zmínku, že otevření stezky nezmařili žádní aktivisté, ale rozhodnutí nezávislého soudu," napsal Deníku ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Šumava – Vzácné Modravské slatě či Mrtvý luh při soutoku Teplé aStudené Vltavy – to jsou některá z míst, která se po více než půlstoletí otevřela turistům na Šumavě.
Děkovat za to mohou rozsudk Nejvyššího správního soudu, který zrušil v Národním parku Šumava (NPŠ) území s omezeným vstupem a který nyní nabyl právní moci. Zatímco turisté změnu vítají, pro ekology je to prohra.
Správa NPŠ v roce 2009 omezila svýminařízeními vstup do sedmi částí svého území. Šlo o 6 850 hektarů, tedy10 % z celkové rozlohy národního parku. Aktivista Václav Řezníček, alepodal v listopadu loňského roku návrh na zrušení těchto nařízení aNejvyšší správní soud mu vyhověl.
Turisté jásají
Turisté mohou nově více poznat oblastí Křemelné, Plesné a Poledníku,Modravské slatě, Horskokvildské slatě, Vltavský Luh, Trojmeznou aSmrčinu, kam se nyní mohou vypravit nejen po značených cestách, ale ipo různých pěšinkách. „Pro návštěvníky Národního parku Šumava to vpraxi znamená, že mimo pěší a lyžařskéturistické trasy je vstup pěších osob a osob na lyžích zakázán jen doI. zóny ochrany přírody. Pro lyžaře platí navíc zákaz vstupu mimo lesnícesty do porostu vyplývající z ustanovení lesního zákona. Pro cyklistynepřinesl rozsudek žádnou změnu, to znamená, že jízdu na kolech lze naúzemí národního parku provozovat mimo silnice a místní komunikace pouzev zastavěných územích a na trasách a stezkách vyhrazených návštěvnímřádem,“ vysvětlila Jana Zvettlerová z NPŠ.
„Jako předseda Klubu českých turistů to samozřejmě vítám, protože sezlepší přístupnost Šumavy lidem. Budou se moci podívat na místa, kam seroky nesmělo, někde snad od první republiky, jako je tomu v případěMrtvého luhu. Do Modravských slatí se nesmí od konce 40. let minuléhostoletí,“ řekl Deníku předseda KČT a zároveň předseda rady šumavskéhonárodního parku Jan Stráský, který ale uznává, že je třeba částečně dátza pravdu ekologům a některá území chránit.
Chtějí chránit zvěř
Ekologové bijí na poplach, neboť důvodem omezeného vstupu osob douvedených území byla zejména ochrana živočichů citlivých na rušení aživočichů s většími prostorovými nároky, pro které je Šumava významnýmútočištěm.
„Šumava je jediným územím v České republice, kde se vyskytuježivotaschopná populace tetřeva hlušce. Kromě toho pokrývala území somezeným vstupem místa s větším soustředěním citlivých stanovišť, tedynapř. rašelinné biotopy, kde je žádoucí regulovat pohyb návštěvníků naturistické značené trasy,“ vysvětluje Zvettlerová. Zástupci národníhoparku proto žádají všechny návštěvníky, aby byli ohleduplní k přírodě.
„Zima je obdobím strádání pro všechna volně žijící zvířata. Potravaje těžko dostupná, pohyb ve sněhu obtížný a výdej energie na udrženítělesné teploty velký. Vyrušení zvířete vyvolá jeho útěk, a to je velkáztráta cenné energie, která může způsobit v konečném důsledku až jehoúhyn,“ tvrdí Eva Zelenková, pověřená řízením sekce výzkumu a ochranypřírody NPŠ. „Ačkoli legislativně bylo nyní toto území zpřístupněno,prosíme všechny, aby respektovali právo přírody na zimní klid a nevstupovali do území mimo vyznačené cesty,“ dodává Zvettlerová.
Bude se jednat
„O tom, která území potřebují ochranu, se bude jednat. Věřím, že senebude rozhodovat od stolu, bez diskuse s občany, obcemi, turisty adalšími, ale že se dojde k rozumnému kompromisu. Podle mého názoru jejen málo území, která by měla být zcela uzavřena,“ uzavřel Stráský. Svéby měl říci i nový ředitel NPŠ, kterého ministr životního prostředístále ještě vybírá z navržených kandidátů.
TURISTÉ SE DOČKALI NOVÝCH PŘECHODŮ. Po sedmnácti rocích bouřlivých debat povolilo konečně vedení šumavského parku přechod na Modrém sloupu pod podmínkou, že lidé mohou hranici přecházet z obou stran pouze od 15.července do poloviny listopadu. Cesta na hranici povede od Březníku po úbočí Špičníku a po hraně Luzenského údolí. Turisté zde spatří i dva krásné hraniční kameny a vzácné horské rašeliniště.
Ve stejné době bude možné chodit do Bavorska přechodem umístěným pod horou Poledník u hraničního kamene č. 16/14. "Snažili jsme se přechod posunout co nejblíže k Roklanu a přitom nenarušit několik tokanišť tetřeva hlušce"vysvětlil ministr Bursík!
Přechod u Siebensteinkopfu (Sedmiskalí) u Pramenů Vltavy bude průchozí po celý rok.Dohodli jsme se, že ani z jedné strany nepovede k hranici technicky upravovaná lyžařská stopa, sdělil bavorský ministr O.Bernard.
Tolik stručný výtah z článku. (Rozhled 9/2008)
Co se TAKÉ děje v Šumavském národním parku!
Při krátkých zastávkách kdy je člověk nucen sesednou s kola, jsem se v loňském roce(2008) všimla, že v lesích leží tu, tam i onde hodně pokácených stromů. Bylo mně divné, že je nikdo neodváží. Dozvěděla jsem se, že je to tak úmyslně.Je to experiment několika lidí, kteří se tak sami ze svého přesvědčení a funkce rozhodli. Jde konkrétně o to, že stromy, které byly hodně či méně napadené kůrovcem a nebo lehlé polomem se odkorní (nezjistila jsem, kdo tuto nákladnou akci financoval!!!) a nechají se na místě zetlít jako v pralese!
Snímek je z HORSKÉ KVILDY pár desítek metrů za novou roubenkou směrem na Zlatou studnu!!
Toto je ukázka jak přinutit přírodu vytvořit NOVODOBÝ PRALES!
Upozorňuji, že množství takto zahozených, různě silných a letitých kmenů je v celém parku obrovské množství!
Kdyby toto hospodaření s bohatstvím, které patří nám všem, viděli staří lesníci, nebo bývalí skuteční pěstitelé, ochránci a milovníci lesů by asi nevěřili svým očím.
Já to také nechápu. Když si představím, co by se mohlo z tohoto dřeva, které jsem jen zahlédla, dalo vyrobit...třeba nábytek do dětských pokojíčků, chatek a srubů do letních táborů pro děti, roubených domů, různých dřevostaveb atd...jak si to někdo může dovolit! Kdo jim dal k tomuto výmyslu souhlas!!
Nikdo se nechce k tomuto skutku podrobněji vyjadřovat a asi se to již nebude řešit i když si myslím, že by se ještě z toho všeho dalo hodně zachránit.
Přesto bych chtěla aby někdo spočítal a vyčíslil množství ležícího dřeva a zveřejnil i cenu za odkornění všech kmenů.
Nesouhlasím s takovýmto postupem hospodaření s tak vzácným a ušlechtilým materiálem jako je dřevo.
Byla bych velice ráda, aby se s tímto mojím příspěvkem seznámilo více lidí z jiných krajů republiky a přesvědčilo se, že to co jsem napsala, je pravda.
Tento článek je také uveden v mém blogu na Dáma.cz (do 22.9.2011 ho přečetlo 832 čtenářů).
V Sušici 2009
Vchynicko - tetovský kanál 12.7.2011
EXPERIMENT POKRAČUJE : 17.9.2011
ANTÝGL - cesta k Turnerově chatě:
Toto je neskutečný EXPERIMENT s plýtváním suroviny, která rostla po mnoho let. Leží tam obrovské množství kubíků dřeva!! Co z toho vznikne za humus, nevíani sami "ochranáři" našich lesů.
Velice bych si přála, aby se našel rozumný člověk a hospodář, který by si tohoto přírodního bohatství vážil a udělal to, co je ještě možné pro zpracování pokácených a pohozených bývalých krásných stromů udělat !! NEBO SNAD TUTO SUROVINU NEPOTŘEBUJEME ? Bydlí se nám lépe v chemicky prosycených náhražkách??
(SEZNAM dne 6.9.2011)
Na závěr našeho rozhovoru bych si dovolil ocitovat některé pasáže ze studie Jitky Markové – „Ochrana přírody v podmínkách národního parku Šumava“, která se nechá aplikovat jak pro Šumavu, tak na Křivoklátsku i kdekoliv jinde v České republice: „Byli jsme zvyklí na hegemonii proletariátu. Nejsme na tom o mnoho lépe. Zvykáme si na hegemonii lídrů Evropské unie, diktát některých přírodovědců a nevládních ekologických organizací. Dobrovolně se stáváme novodobou kolonií bývalých koloniálních velmocí a jejich přírodovědnou laboratoří. Exhibicionismus a nepovedená divadelní představení Hnutí Duha /příkladem budiž blokáda Na Ztraceném a Ptačím potoce/ zpracovávají zcela nekritická a neinformovaná česká média. Vzniklou frašku pak vydávají za realitu, v níž se český občan už není schopen orientovat. Zažíváme pokus o nadvládu přírodovědných oborů na úkor všeobecné vzdělanosti. Někteří přírodovědci, Strana zelených, případně další ekologická hnutí, ovlivňují naši politiku. Žijí z grantů a dotací, a to více nežli z vlastní práce. Diktují podmínky všem: politikům, podnikatelům, řadovým občanům. I Národní park Šumava má skákat podle taktovky této hordy žoldáků Evropské unie. Nekritičtí novináři a reportéři jen papouškují nesmysly produkované některými vědci a mluvčími ekologických organizací. Jejich „vyšší“ zájmy se mají stát zájmy národními a řadový občan má být poslušnou ovečkou tak, jak známe z dob minulých. Kam až dospěje nadvláda přírodních věd, ekologických nevládních organizací a jimi ovlivňovaných médií? O tom v tuto chvíli rozhodují čeští politici.“ ⋌
ANI NAHÁ, ANI OBLEČENÁ 
